V každém programovacím jazyce jsou proměnné a Flash není pochopitelně výjimkou. Bez nich by v podstatě žádný váš program neměl smysl. Deklarace proměnných je vcelku jednoduchá. Samotnou deklaraci můžete umístit kamkoliv, ale doporučuje se zadeklarovat proměnnou tam, kde ji budete používat. Ale jinak je v podstatě jedno - může být na movie clipu i na časové ose. Samotná deklarace vypadá takto:
var moje_promenna=25; jina_promenna="Hello World"; _global.promenna=x;
Všechny tři deklarace jsou možné. První dvě jsou v podstatě totožné, slovo var je tam v podstatě zbytečné, je to přežitek ze staršího Flashe. Pokud tam var nebude, vlastně se vůbec nic neděje. Poslední deklaraci používejte jen tehdy, pokud víte, že budete s proměnnou často pracovat v různých úrovních (viz cílové cesty).
Proměnnou můžete pojmenovat jakkoliv, ale nesmí začínat číslem, nebo nějakým nevhodným znakem jako > < : " ? * apod. Také nesmí být identická s nějakým klíčovým slovem Flashe (viz Seznámení s ActionScriptem)
Proměnná může nabývat v zásadě tří hodnot. Číselné, textové a booleanovské true/false (pravda/nepravda).
Pokud jste pracovali např. v Pascalu, byli jste nuceni na začátku programu zadeklarovat, že proměnná "a" bude datového typu integer (celočíselný datový typ) a pokud jste chtěli někde v programu přiřadit proměnné "a" racionální číslo nebo nedejbože text, Pascal vám to nesežral a vyhodil chybu.
To se vám ve Flashi nestane. Každá proměnná může nabývat během chodu programu jakýchkoliv hodnot. Takže všechny tři následující zápisy jsou platné.
promenna=25; promenna="Obal na cédéčko"; promenna=true;
Nejdříve proměnné přiřadíme číselnou hodnotu 25. Hned poté ji přiřadíme textový řetězec "Obal na cédéčko" a nakonec jí podstrčíme pravdivostní hodnotu true. Na konci skriptu bude tedy mít proměnná hodnotu true.
Asi by bylo poněkud zbytečné, kdybyste měli nějakou proměnnou a nemohli s ní dále pracovat. Proto byly zavedeny operátory. Prohlédněte si následující příklad:
a=5; b=10; c=a+b;
Nejprve tedy zadeklaruju proměnnou a, která má číselnou hodnotu 5. Poté proměnnou b, které přiřadím číslo 10. No a nakonec je operátorem "+" sečtu. Výsledná proměnná c bude tedy mít číselnou hodnotu 15. Následuje seznam nejpoužívanějších operátorů a funkcí, které se vám určitě budou hodit.
operátor | jeho funkce | příklad použití |
= | přiřazení | a=2; (proměnné a přiřadí číslo 2) |
---|---|---|
+ | sečte dvě proměnné | c=a+b; |
- | odečte dvě proměnné | c=a-b; |
* | násobení | c=a*b; |
/ | dělení | c=a/b; |
() | závorky, používají se stejně jako v matematice | a=1+2*3 výsledek je 7 a=(1+2)*3 výsledek je 9 |
+= | přičte k proměnné jinou proměnnou | a+=2; (ekvivalentí zápis a=a+2;) |
-= | odečte od proměnné jinou proměnnou | a-=3; (ekvivalentí zápis a=a-3;) |
++ | přičte k proměnné jedničku | a++ nebo ++a; (ekvivalentní zápis a=a+1) |
-- | odečte od proměnné jedničku | a-- nebo --a; (ekvivalentní zápis a=a-1) |
% | zbytek po celočíselném dělení | a=14%5; (přiřadí 4) |
random(x); | náhodné celé číslo | a=random(5); (náhodné číslo od 0 do 4) |